...byla jedna malá holčička, která jezdila do starého domu k babičce a dědečkovi.

​

S překonávanou bázní vystoupávala na půdu a v samotě tam trávila tajuplné chvilky.

​

...na přeplněné půdě, ve světelném sloupu z prachu, vstupujícím do tmy ze střešního vikýře... vnímala ticho odpoledne. Z každého koutu mohlo vzejít velké dobrodružství...

​

Jako jednou – když pod starým senem našla kousky staré porcelánové panenky. Babička je kdysi vyráběla v nedaleké továrně...

​

...z osamocených dobrodružství tichých odpolední byla navždy otisknuta atmosféra z Duší starých, odložených, a přesto krásných věcí... v srdci malé holčičky...